Novinky
Kontrolní hlášení DPH a další novinky roku 2016
Kontrolní hlášení DPH a další novinky roku 2016
Kontrolní hlášení je již (s účinností od 1.1.2016) součástí zákona o DPH a související nárůst administrativy se tak stane smutnou součástí účetní praxe. Další administrativní povinnosti pravděpodobně přinese zákon o prokazování původu majetku, který vláda schválila 18.5.2015 a v nejbližší době jej začne projednávat Poslanecká sněmovna. Tato informace komentuje některé novinky obsažené v návrhu zákona o prokazování původu majetku a dále komentuje návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, který však bude vláda pravděpodobně schvalovat až v červnu.
Kontrolní hlášení DPH
Počínaje obdobím od 1.1.2016 budou všichni plátci podávat kontrolní hlášení (§ 101c a násl. zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2016). Kontrolní hlášení se bude podávat výhradně elektronicky (z toho důvodu budou muset podávat přiznání k DPH elektronicky i ti plátci, kteří jej dosud mohou podávat písemně), a to podle délky zdaňovacího období DPH (měsíční plátci měsíčně, čtvrtletní čtvrtletně). Tato úprava je již od konce loňského roku součástí zákona o DPH (s účinností od 1.1.2016), praktickou otázkou je však obsah kontrolního hlášení, který je v pravomoci daňové správy, a právě minulý týden daňová správa tento obsah zveřejnila.
Kontrolní hlášení bude mít část A a část B v této struktuře:
-
část A - plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti:
- A.1 uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (výpis dle § 92a se již nebude podávat) – jde o plnění uváděná na řádku 25 přiznání
- A.2 – pořízení zboží z JČS, přijetí služby z JČS, pořízení nového dopravního prostředku
- A.3 – zvláštní režim pro investiční zlato
- A.4 - uskutečněná plnění v ČR s DPH na výstupu nad 10 tis. Kč
- A.5 - uskutečněná plnění v ČR s DPH na výstupu do 10 tis. Kč a bez daňového dokladu (souhrnně)
- část B pro odpočet daně (v návaznosti na uplatnění odpočtu v daňovém přiznání, nikoli dle data uskutečnění zdanitelného plnění):
- B.1 přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (výpis dle § 92a se již nebude podávat) – uváděná na řádcích 43 a 44 přiznání (odpočet z A.2 se již znovu vykazovat nebude)
- B.2 – „klasický“ odpočet „českých“ plnění z řádků 40 a 41 (doklady nad 10 tis. Kč)
- B.3 – „klasický“ odpočet „českých“ plnění z řádků 40 a 41 ze zjednodušených daňových dokladů (souhrnně)
Obdobně jako dnes u výpisu dle § 92a bude platit zásada jedno plnění = jeden řádek (kromě uskutečněných a přijatých plnění do 10 tis. Kč či bez dokladu). Uvádět se budou tyto údaje:
- DIČ odběratele či dodavatele, VAT dodavatele
- evidenční číslo daňového dokladu
- datum uskutečnění plnění či povinnosti přiznat daň
-
základ daně a daň (v členění dle jednotlivých sazeb DPH)
- u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti se budou nadále uvádět kódy jednotlivých druhů plnění
K zákonu o prokazování původu majetku
Vláda 18.5.2015 schválila návrh zákona o prokazování původu majetku, kterým by měl být novelizován zákon o daních z příjmů a trestní zákoník. Problematika prokazování původu majetku tedy nebude řešena samostatně navrhovaným zákonem, ale stane se součástí zákona o daních z příjmů – zákon o prokazování původu majetku je tedy novelou zákona o daních příjmů ve věci prokazování původu majetku.
Obsahem navrhované úpravy je především:
- zavedení zvláštního oprávnění pro správce daně vyzvat k prokázání původu majetku. Tuto výzvu však musí správce daně podložit oprávněnými pochybnostmi o rozdílu v nárůstu jmění oproti příjmům, které jsou správci daně známy. Tento rozdíl byl nejprve navrhován ve výši 5 mil. Kč, Ministerstvo financí navrhovalo 10 mil. Kč a vláda rozhodla o rozdílu ve výši 7 mil. Kč. Osob, jejichž jměním nedosahuje 7 mil. Kč, by se tedy výzva k prokázání původu majetku neměla vůbec týkat. Osoby s jměním nad 7 mil. Kč se také navrhované úpravy nemusí obávat, pokud jsou schopny doložit, že jejich jmění narostlo z příjmů řádně zdaněných, z příjmů osvobozených od daně (od 1.1.2014 např. dědictví nebo dary v rámci rodiny), z příjmů vyjmutých z předmětu daně (do konce roku 2013 např. dědictví či dary v rámci rodiny) – pochopitelně je však prokázání původu majetku administrativně zatíží. Správce daně nebude posuzovat pouze nárůst jmění, ale i spotřebu – limitní hranice (vládou schválena ve výši 7 mil. Kč) tedy zahrnuje nejen nárůst jmění, ale i spotřebu a jiná vydání.
- zavedení institutu stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem – ten se použije v případě, kdy nebude doložen nárůst majetku a odhadovaná daň stanovená pomocí těchto pomůcek přesáhne 2 mil. Kč. Např. v průběhu roku 2016 vzroste jmění fyzické osoby o 11 mil. Kč a fyzická osoba doloží příjmy jen ve výši 1 mil. Kč. Doměřená daň stanovená na základě pomůcek zvláštním způsobem z nedoloženého rozdílu 10 mil. Kč činí 1,5 mil. Kč (15% sazba daně z příjmů fyzických osob, pokud nedojde pro rok 2016 ke změnám ve výši daňových sazeb) a pomůcky zvláštním způsobem nebude možné použít – správce daně tedy bude při doměření daně postupovat standardním způsobem (pomůcky dle daňového řádu + penále dle daňového řádu 20 % doměřené daně). Pokud by však nedoložený rozdíl činil např. 20 mil. Kč, daň doměřená podle zvláštních pomůcek by již přesáhla 2 mil. Kč (z 20 mil. Kč by při sazbě daně z příjmů fyzických osob činila 3 mil. Kč) a tento institut by se uplatnil; navíc by se uplatnilo zvláštní penále 50 % doměřené daně popř. 100 %, pokud by příslušná osoba se správcem daně nespolupracovala.
- institut stanovení daně pomocí pomůcek zvláštním způsobem obsahuje pravidlo, že nedoložený příjem se týká posledního zdaňovacího období. Protože účinnost zákona je navrhována na 1.1.2016, týkalo by se toto pravidlo (otázkou je pochopitelně jeho ústavnost) doměření daně poprvé za období roku 2016, ale i příjmů dosažených před 1.1.2016 v tzv. neprekludovaných obdobích (tedy v obdobích, za které lze doměřit daň).
K elektronické evidenci tržeb
Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) vypracovaný Ministerstvem financí čeká po ukončeném připomínkovém řízení na schválení vládou. Byť zákon počítá se zavedením elektronické evidence (u vybraných činností) od 1.1.2016 a s částečnou účinností od 1.10.2015 (oznamovací povinnost, podání žádosti o autentizační údaje apod.), je pravděpodobné, že zákon (bude-li schválen) zavede povinnou elektronickou evidenci s určitým zpožděním - např. od dubna 2016.
Spolu s návrhem zákona o elektronické evidenci tržeb je projednáván také návrh doprovodného zákona, který např.:
- zavádí slevu na dani z příjmů fyzických osob 5 tis. Kč pro poplatníka evidujícího tržby
- snižuje sazbu DPH ze současných 21 % na 15 % u stravovacích služeb
- omezuje využití datových schránek pro podání ve věcech DPH.
Na koho se bude povinnost elektronické evidence tržeb vztahovat?
Podle návrhu zákona o EET bude evidenci tržeb podléhat velice široký okruh tržeb přijímaných v hotovosti popř. prostřednictvím platební karty, přednabitých karet, stravenek atd.:
- u osob samostatně výdělečně činných jde v podstatě o všechny příjmy z jejich běžného podnikání – výjimka je stanovena pro nahodilé příjmy, které jsou považovány za příjmy ze samostatné činnosti (např. příjem z nahodilého prodeje majetku zařazeného do obchodního majetku, inkaso pojistného plnění vztahujícího se k obchodnímu majetku) a dále pro příjmy zdaněné srážkovou daní (autorské honoráře za příspěvky do novin a časopisů apod. do 10 tis. Kč měsíčně). Výjimka je stanovena rovněž pro příjmy, které nejsou předmětem daně (např. u komisního prodeje nebude předmětem evidence celá tržba, ale jen provize komisionáře – to může být zajímavým obchodním problémem)
- na jiné příjmy fyzických osob než z podnikání nebude povinná evidence dopadat – např. jsou tedy vyjmuty z režimu zákona o EET příjmy z pronájmu
- u poplatníka DPPO bude povinná evidence dopadat na všechny příjmy s výjimkou příjmu, který
1. není předmětem daně z příjmů,
2. je nahodilý,
3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
4. podléhá dani ze samostatného základu daně nebo
5. je z jiné činnosti než podnikání.
Podle návrhu zákona o EET mělo mít Ministerstvo financí pravomoc prováděcí vyhláškou stanovit např. výjimky pro činnosti, které by povinné evidenci nepodléhaly. Na základě koaličních jednání by však měly být tyto kompetence převedeny na vládu, která by je upravila prováděcím nařízením.
Ministerstvo financí navrhlo, aby byly evidence tržeb zproštěny (na základě prováděcí vyhlášky resp. prováděcího nařízení) tržby:
- pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samostatného automatu (trvale)
- z provozování veřejných toalet (trvale – je vidět, že návrh přeci jen tvořili lidé a že i oni měli alespoň v této věci někdy naspěch)
- v prvním čtvrtletí 2016 všechny činnosti kromě poskytování ubytovacích a stravovacích služeb (NACE 55 a 56),
- od druhého čtvrtletí 2016 všechny činnosti kromě poskytování ubytovacích a stravovacích služeb (NACE 55 a 56) a dále kromě velkoobchodu a maloobchodu (NACE 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod – tj. pokud nejde o opravy nebo údržbu, 46 a 47),
- od třetího čtvrtletí 2016 má být zproštění dále zúženo; za účelem maximálního efektu fázování i evidence tržeb bude provedena analýza rizikovosti jednotlivých subjektů.
Elektronická evidence tržeb je tedy v prvé fázi chystána pro ubytovací a stravovací služby, v druhé fázi by se rozšířila o velkoobchod a maloobchod a následovat by měly další fáze. Podle návrhu by okruh osob podléhajících EET nebyl upraven přímo zákonem, ale prováděcí vyhláškou (prováděcím nařízením).
.
Jak bude muset podnikatel postupovat?
Poplatníkovi, na kterého se vztahuje povinnost evidence, vzniknou tyto povinnosti:
- požádat správce daně o autentizační údaje (zaregistrovat se do systému EET)
- pořídit si zařízení pro elektronickou evidenci tržeb (včetně zajištění přístupu na internet) – registrační pokladna tedy přímo nutná nebude, může jít např. o tablet s příslušnou aplikací, přístupem na internet a s možností tisku
- v okamžiku tržby odeslat údaje správci daně o konkrétní tržbě
- vyčkat na obdržení kódu konkrétní transakce
- vydat účtenku s kódem identifikujícím konkrétní transakci
Povinnosti zákazníka
Zákazník bude moci si na základě obdržené účtenky následně ověřit, zda mu nebyla vydána falešná účtenka, tedy zda byla konkrétní platba doopravdy zaevidována v systému EET. Ministerstvo financí původně navrhovalo povinnost zákazníka převzít účtenku – z tohoto požadavku však ministerstvo ustoupilo a z návrhu zákona tuto povinnost vypustilo. Bude tedy na zákazníkovi, zda účtenku bude či nebude požadovat – pokud ji požadovat nebude, zákon tím neporuší.
Zdroj: Ingrid a Pavel Běhounkovi
19.5.2015
Odborné vedení účetnictví
- komplexní služby
- individuální přístup
- daňové poradenství
Novinky
Podvodníci opět slibují…
Podvodníci opět slibují vrácení daní a žádají poplatek ...více
Informace pro plátce daně z…
Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novým vzorům tiskopisů za zdaňovací období 2026 a pro zdaňovací… ...více









